O Kostelu...

  Zbyslav je jednou z nejstarších obcí regionu, připomínána je již v roce 1131 za vlády Soběslava I. Je tudíž starší než Václav II., který se narodil o 6 let později v roce 1137, a starší než Strahovský klášter z r. 1140. První zmínka o zdejším kostelu je z roku 1352, tedy z období vlády Karla IV. Přestavba v roce 1609 proběhla za vlády Rudolfa II., pamatuje tedy i vévodu Albrechta Valdštejna. Další přestavba se datuje do 60. let 17. století, kdy zemi vládl Leopold I. Schodiště, které se začalo stavět někdy kolem roku 1740, stihlo nástup Marie Terezie na trůn.

  Kostel Nejsvětější Trojice ve Zbyslavi je spolu s unikátním schodištěm, ohradní zdí hřbitova s výklenkovou kaplí a sochou Jana Nepomuckého na návsi na seznamu kulturních památek ČR. Prvotní podobu svatostánku z roku 1352 si můžeme jen těžko představit. Tehdy gotický (a již farní) kostel byl, snad po požáru, v 16. století přestavěn renesančně. V roce 1609 prošel úpravou do ranně barokní podoby, přičemž renesanční jádro bylo zachováno. Dalšími přestavbami v letech 1658 – 60 za Johanny Polyxeny Šofmanové a v roce 1692 za Bernarda Františka Věžníka dostal podobu ve stylu pozdního baroka. Další úpravou v letech 1836 – 37 byla zvýšena loď a obě věže. Poslední renovace proběhla v roce 1936.

 O starších podobách kostela se nám nepodařilo najít důvěryhodné doklady, nebo snad přece? Doslova v kupě papírového odpadu v sakristii ležely i dva novinové výstřižky z poloviny minulého století, spojené tištěnou přelepkou, nesoucí nápis FARNÍ ÚŘAD ZBYSLAV a vyobrazení kostela, který dvouvěžovou dispozicí i dalšími detaily připouští domněnku, že by se mohlo jednat o náš svatostánek. Jelikož zde chybí schodiště, pak by muselo jít o jeho vzhed z doby "zbyslavské paní". Byla tiskovou předlohou například stará pečeť, nebo se jedná o grafikovu fantazii? Snad se to někdy podaří zjistit.

  Kostel Nejsvětější Trojice je jednolodní se sakristií a oratoří. V interiéru je oltář z let 1665 – 75 a kazatelna z 18. století.

  Ke vstupním dveřím kostela vede dvojramenné schodiště z 1. poloviny 18. století, zdobené sochami sv. Vojtěcha, sv. Prokopa, archanděla Michaela a dvou andělů. Na barokní úpravě kostela se výrazně podílela Johanna Polyxena Šofmanová, rozená Mitrovská z Nemyšle, paní na Zbyslavi, Hlízově a Konárovicích, která je zde pochována. Kostelu věnovala dva zvony (zůstal jeden) a s manželem Adamem Jaroslavem Šofmanem pořídili  v roce 1655 křtitelnici. Roku 1676 Bernard František Věžník s chotí nechali zhotovit další, již třetí zvon. Z nich po první světové válce zbyl jediný. Na původní počet byly doplněny za I. republiky, další válku opět jeden nepřečkal. V 80. letech minulého století věnoval kostelu zatím nejmladší zvon dolnobučický pan farář.

  Zbyslavská farnost je v současné době v péči duchovního správce P. Josefa Pikharta ze Žlebů.